"Pohlédnout do zrcadla duše vyžaduje často velkou dávku odvahy."
Relaxace a imaginace
Relaxační techniky
Relaxační techniky představují formu cvičení, jehož cílem je psychické a fyzické uvolnění, zlepšují však i schopnost sebeuvědomění a sebeovládání. Člověk se tak naučí dříve rozpoznávat známky změny svého stavu jak na duševní tak i fyzické úrovni a má možnost jej ovlivnit ještě dříve nežli naroste do nezvladatelných rozměrů. Při stavu relaxace dochází k uvolnění svalstva, vasodilataci cév a zklidnění a harmonizaci fyziologických funkcí, představuje tedy jakýsi opak stresové odezvy organismu, působí anxiolyticky. Relaxační techniky mají proto široké uplatnění při léčbě psychických i somatických stavů – jako jsou např. úzkostné stavy, deprese, insomnie (nespavost), psychosomatická onemocnění, burn-out syndrom (syndrom vyhoření) poruchy pozornosti a hyperaktivita u dětí, chronické bolesti (k mírnění bolestí), hypertenze, ekzémy a mnohé další. Širší uplatnění mají obecně při zvládání stresových a zátěžový situací. Pomáhají však např. i rozvoji kreativity a dobrému životnímu pocitu.
Mezi nejznámější relaxační techniky patří:
- Schultzův autogenní trénink
- Jacobsonova progresivní relaxace
Základní stupeň Schultzova autogenního tréninku má šest stádií, v rámci kterých se postupně zaměřujeme na navozování představy tíhy (ovlivňuje uvolňování kosterního svalstva), tepla (uvolňuje periferní cévy), představy tepu (zklidňuje tep srdce), představy dechu (zklidňuje a uvolňuje dech), prohřívání břicha (pomáhá uvolňovat svaly a cévy v dutině břišní) a chladné čelo (zklidňuje a tonizuje cévy na hlavě). Vyšší stupně autogenního tréninku využívají imaginativní techniky – od jednodušších představ (barvy) ke komplexnějším (životní hesla apod.), které se přizpůsobují aktuálním problémům a situaci klienta.
Jacobsonova progresivní svalová relaxace je založena na kontrastu záměrně navozeného svalového napětí a následného uvolnění. Jde o nácvik rozpoznávání svalového napětí v těle a jeho uvolňování, cvičení zpravidla sestává z šesti lekcí.
Dále jsou poměrně rozšířené četné jógové relaxace zaměřené na uvědomování si dechu, svalové uvolňování využívající představ a autosugescí, a Buddhistické meditační techniky, jež spočívají především v uvědomování a pozorování tělesných a duševních pocitů.
Imaginativní techniky
Imaginativní techniky představují vyšší stupeň autogenního tréninku a jde o tzv. imaginaci řízenou, kdy se pracuje s navozováním představ sloužících k uvolňování napětí, očišťování, čerpání energie, navozování pocitů jistoty a bezpečí, prostřednictvím vizualizace nejrůznějších obrazů - přírodní scenérií, známých i imaginárních míst apod. Proces imaginace může být rovněž nápomocen pro posilování vlastního sebevědomí, v situacích kdy stojíme před závažným rozhodnutím, při prohlubování sebepoznání v terapeutickém procesu atp.
